Ztroskotancův průvodce po Zakynthosu - IV. část (boattrip)
Ve středu a ve čtvrtek jsme se zase střídavě cachtali, slunili (to jsme málem odnesli, když jsme na pláži trávili poledne, byť pod slunečníkem) a cpali se ve skvostných tavernách. V pátek byl čas na výlet lodí. Skoro jsme se nestihli nasnídat, sraz byl tuším v půl deváté, takovou nelidskou hodinu ;) Autobus nás odvezl do přístavu a odtamtud jsme vyrazili kolem želvích útesů, kde jsme želvu skutečně viděli, na koupání. První zastávka na pláži z jemného bílého štěrku byla asi nejlepší. Kamínky se pod nohama bořily a voda byla tak akorát. Prošli jsme do jeskyně a Lvíček mi půjčil brýle. Zabořila jsem hlavu pod vodu a instinktivně zaječela, zvedla se a prchla. Tam bylo ryb! “Tos byla ty?” zeptal se pak Lvíček a asi pět minut se smál, myslel, že to bylo nějaké dítě. Mořské fauny se bojím skoro tolik, jako silničního provozu ;)
Stavěli jsme ještě dvakrát na koupání (průzračná voda, kde si myslíte, že natáhnout trochu víc nohu, dotknete se dna, ale to by ta noha musela být třímetrová) a vdechli lodní oběd, který trochu pošimral žaludek, ale rozhodně nezasytil, a pak jsme jeli znovu za želvami. Naháněli jsme je s dalšími loděmi, až mi jich fakt bylo líto, ale máme pár pěkných fotek a dokonce video s nadechující se želvou (ale připadala jsem si jako pytlák, co řeže nosorožcům rohy).
Výlet na lodi je vždycky fajn, když si dokážete sednout někam, kde na vás nepraží sluníčko. Já znovu využila velikánský šátek s batikou želvy a jména ostrova, který jsem si koupila hned první den po tom spálení a provázel mě celý pobyt. Jenom se ho teď pořád ještě bojím vyprat :)