Ze svatby
“A čím se vlastně živíš?” zeptala se mě nevěsta.
“No, já ještě ničím, teď dostudovávám,” usmála jsem se.
“A co studuješ?”
“Kulturologii.”
“Ku-co?” vykulila oči nevěsta. “To je nějaká historie nebo co?”
“Mno… vlastně teorie a dějiny kultury,” pokusila jsem se vysvětlovat.
“A to tě baví…?” nechápala. “Mě by to teda nebavilo.”
Tím se mnou byla hotová a šla se věnovat dalším hostům. A já byla ráda, že jsem se ani nedostala k vysvětlování, proč mě to baví a co je na tom zajímavého. Protože by to stejně bylo házení hráchu na stěnu.
Ale prase, slivovice a točená kofola byly vynikající.
Červenec 9th, 2007 at 21.18
Mně se zase všichni ptají, jestli se budu po škole přivazovat ke stromům.
Červenec 9th, 2007 at 21.26
Vlastně mě.
(pěkné blognutí)
Červenec 9th, 2007 at 21.27
to je snad jeste horsi. Ale jsem rada, ze nedoslo na “a co pak budes delat”. Kdybych priznala, ze bych se rada (kdyz bude kam) vratila do firmy, v ktere pracuje jeji novomanzel a Lvicek (jeho kolega), asi by to s ni svihlo :)
Červenec 9th, 2007 at 21.39
dik :)
(myslela jsem pri nem buhviproc na tebe :))
Červenec 10th, 2007 at 9.19
Já to mám tak nějak podobně s tím odpovídáním na otázky, co studuju a co pak budu dělat. Většinu lidí uzemní už, když řeknu “Fakultu humanitních studií”, pro extra odvážné a ty s velkou fantazií dodávám ještě “Elektronickou kulturu a sémiotiku”… co je sémiotika dokonce i nám studentům prozradili až druhý semestr čtvrťáku :-) Na otázku, co pak budu dělat, odpovídám výmluvně záchvatem smíchu a pak ještě dodám, že i mě by to opravdu zajímalo. :-)
Červenec 10th, 2007 at 9.33
malenka: to je ovsem smutny, nam na bohemistice to rekli uz v prvaku :)) zas takove tajemstvi to neni ;)))
ja kdyz se pustim do vysvetlovani (coz delam nerada), musim zkonstatovat, ze bud se pokusim uchytit v IT, nebo pravdepodobne v nejake redakci (pozustatky puvodniho oboru), popr. v nejakym vzdalene, ale prece souvisejicim oboru typu participace na nejakych kulturnich projektech, eventuelne. HR, PR, reklamy… :)