Vyjarněná Praha
Aprílový počasí se ukázkově předvádí a já se cítím jak ve staré dobré Anglii. Denně pětkrát prší a pětkrát svítí sluníčko, což mi moc nepřidává. Dneska mě dost příšerně bolí hlava - dílem počasí, dílem hormóny, dílem vydejchaná a zatemněná (kolegové se bezúspěšně pokoušeli donutit naši kancelářskou plečku k netrhanému přehrávání filmu) kancelář, ale hlavně, že už člověk může chodit v jarní bundě.
V pondělí jsem vyšla po víkendu ven a zjistila, že se venku zelení, ale hlavně, že je Praha plná stánků s vajcama. Až mě to překvapilo, ale nojo, sakra, Velikonoce jsou za pár (a moje narozeniny za týden). Přiznám se, že Velikonoce mě až tak jako svátky neberou a všelijaký cpaní vajec, kuřat, pomlázek, králíků apod. mi mírně leze krkem. Fakt netuším, proč to mám u Vánoc opačně, dárkama to snad nebude, když mívám kolem Velikonoc narozeniny ;). Možná mám dojem, že zimu je nutný si něčím zpříjemnit (a co si budem povídat, nakupování je svýho druhu relax, když se to správně provádí, některý povětšinou ženský jsou na něm i závislý), zatímco jaro je pozitivní záležitost samo o sobě a netřeba nás mediálně masírovat k bezhlavýmu nakupování všeho, co zavání kytkama, zvířátkama nebo vajcama. Nojo, jenže aby si tak obchodníci nechali nějakou příležitost ujít :).
No dobře, koupila jsem dneska v Bille miniaturního čokoládovýho beránka a velikonoční perníčky.
…tak jako každej rok :).