Sluníčko se vrátilo
- od včerejška tady máme astronomickou zimu a už pozejtří! Už za dva dni je ten Štědrý :)
Předvánoční období bylo (a je) letos trochu hektické, hlavně kvůli školním povinnostem až téměř do konce, ale zatím zvládám všechno, co jsem chtěla, aby to tu bylo na Vánoce hezké a aby moji blízcí měli radost. (I když některé věci mám teď chuť zrušit a zahodit, ale to všechno ještě nějak dopadne.) Nemám zároveň pocit, že bych se nějak zničila, protože dvacet druhů cukroví a vyšúrováno za skříněma, to rozhodně není můj ideál Vánoc :). Jsem zvědavá, jestli zas letos dostanu na Štědrý den u našich klasickou vánoční depinu, ale vzhledem k tomu, že tentokrát tam budu aspoň dopoledne se Lvíčkem a zbytek dne s internetem a HBO, tuším, že to půjde nějak přežít ;). V mezních situacích můžu blognout ;).
Chtěla jsem jenom říct, že mi připadají nezdravé oba dva extrémy - před svátky se zrušit do bezvědomí naklízením, nakupováním, balením a vyvářením, být na všechny hnusní, nervózní a vyčerpaní - a na druhou stranu na Vánoce párkrát denně rekreačně zanadávat, všechno spojené s nimi odmítat a sabotovat, připravit druhým nervy s dárky (obousměrně) a libovat si, jak - krom posledního dne spojeného s přece jen nevyhnutelným výletem do obchodu a zakoupením a zabalením něčeho - nemáme se svátky vůbec žádné nervy a stres. Ani jeden z extrémů se teď naštěstí v mém okolí nevyskytuje (i když maminka teď chudák finišuje s nakupováním), a zdá se, že by letošní vánoční svátky, snad s výjimkou Štědrého večera, který (aspoň pokud je mi známo) budeme stejně jako loni slavit minimalisticky ve dvou (jen s mou rodičkou a vzpomínkami na babičku), mohly být veselejší než loni. Nebo aspoň stejně šťastné a veselé jako loni… s Lvíčkem :*