Quanti blog

Ráda bych blogla den po dni, ale čertví, jestli se k tomu dostanu.
Na RfP se mi líbilo i nelíbilo. Nejdřív negativa:

• počasí teda ouplně napytel, ale to pořadatelům zazlívat nemůžu :o) prý poprvé po asi šesti letech nepršelo, ale země byla mokrá stejně od vodního fotbálku, oplachovacích koryt a projíždějící ostřikující cisterny, a já osobně bych radši nějakou tu kapku, než být párkrát přes šátek, pití a vyhledávání stínu (někde to nešlo) na pokraji úžehu. Dokonce mi vyskočily na nose pihy a vypadám jak Pipi Punčochatá :-/.
• nelidská prašnost, člověk měl nohy zadělaný snad jak vystoupil z vlaku, vysmrkávala jsem to celý dopoledne a na průduškách to cejtím doteď (chcípák, njn); navíc bažinatá místa nacucaná vodou z výše zmíněných atrakcí byla posypávána pilinami, což prášení zmnohonásobilo a dodalo to místu aroma cirkusového stanu, který už zažil ledacos včetně bukkake pornoakce několika desítek slonů s průjmem a nepovedené akce polykače mečů, který měl k obědu koprovku.
• lineup úplně rozmrdanej, s prominutím, protože to, co nás zajímalo, bylo vždycky mezi jedenáctou a třetí přes poledne a desátou a druhou v noci. Jelikož za ideální hudební čas považuju od šesti, nebo řekněme od čtyř, tak do půl desáté, půlku věcí jsem neviděla a spousta času, který jsme strávili v areálu, byl úplně hluchý. Taky se občas potřebuju najíst a tak, ale na to mi stačí čtvrthodinka; možná máme jen nehorázně blbej vkus.
• a nejvíc teda nevychytaná Mattoni music zone, neboli stan, kde se po pár minutách nedalo dejchat, existovat, nic, takže i když tam hrálo pár dobrých kapel, na žádný jsme nevydrželi víc než 5-10 minut.

a pozitiva?

• přece jenom pár hodně slušnejch věcí, jako The Frames (duf - mmch, ani jsem nevěděla, že tam byl - má pravdu, že to není úplně festivalově strhující věc, ale pro mě jeden z nejlepších zážitků a statičnost mi ani nevadila, je to fakt dost únavný :o)) nebo UDG (z nich bylo cítit, že jsou rádi, že můžou hrát, na rozdíl od některých ‘vyhraných’ kapel, které už působily rutinně až znuděně, nechci <III> jmenovat; tahle smažba by ale zasloužila lepší čas než dvě odpoledne v pekelný výhni, to jsem měla vážně co dělat, abych se udržela na nohou a obsah žaludku v něm).
• dobrý zázemí a organizace - koncerty se inteligentně překrývaly v přestávkách a víceméně se ani moc nekryly žánry (organizace vypadla jen před koncertem Manu Chaa, na který se přivalilo díky bezmračnému počasí a relativně levným lístkům milion lidí, ale největší návštěva v dějinách festivalu se asi přece jenom tak předvídat nedala); hodně stánků s jídlem, hodně toalet a dokonce i jedny exkluzivní placený splachovací, jejichž služeb jsem s radostí využívala, protože jsem rozmazlená pražská fiflenka a na Meziplotech ve mně jedna téměř plná toitoika vyvolala nervový otřes ;o).
• pohodičková, skutečně pohodičková atmosférka, areál, který člověk přešel za pár minut od vchodu na konec a někde si skoro vždycky našel místečko, kam se mohl uvelebit, popíjet pivo nebo frisco, úplně vypnout a nic neřešit, kromě toho, kdy a kde je další vystoupení, které ho zajímá :).

Konkrétních zážitků bylo moc a možná se z nich vypíšu příště :).

This entry was posted on Pátek, Červenec 7th, 2006 at 23.19 and is filed under Report age, Zewl(.net). You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.