První tři dny v práci
Sice jsem slíbila, že o práci psát nebudu, ale pár dojmů, se snahou vyhnout se všem interním informacím, bych si poznamenat chtěla.
Zážitků mám samozřejmě spoustu. Je to moje první vážná práce (pokud pominu korektury, ale ty jsem dělala z domova) a zároveň první práce v IT. Je mi jasné, že Firmu zatím vidím jen z toho nejrůžovějšího pohledu, ale stejně na mě ten nejrůžovější pohled působí dobře. Minimálně část lidí je tu fakt v pohodě. Hlavně náš tým ;).
Svoje internetové alter ego jsem se od prvního dne rozhodla do Firmy nezatahovat. Jenže po prvním dni mě čekal na blogu komentář od Souseda. Člověk neuteče. Zná mě přes nyx a z nějakých fotek i moji podobu. Ach jo. :).
Před prvním dnem jsem byla nervózní. Před druhým dnem (protože první den bylo víceméně seznamování s kolegy a s prostředím) jsem byla ještě nervóznější. Jako naschvál jsem si zapomněla vzít discmana - hudba mě většinou trochu odstresovává, tak jsem si substituční terapii našla ve firemní čokoládě, které se mi do hrnku vejdou přesně dvě porce ;).
V kuchyňce jsem potkala Mravce a hned jsem se k němu nadšeně vrhla ;).
“Já jsem Lvíčkova přítelkyně… Hodně jsem o tobě slyšela!”
“A v dobrom, alebo ve zlom?” opáčil trochu zaskočený Mravec. Když jsem ho ubezpečila, že v dobrom, řekl, že to je dobre, ale stejně ze mě měl asi trochu šok ;).
Kuchyňka je vůbec místem zajímavých minirozhovorů. Jeden jsem tam měla s kolegou, který studuje teologii (kromě mého zřejmě nejexotičtější obor ve firmě). Lehce mi vyčítal, že jsem mu svým přiznáním vzala vítr z plachet (ale podle mě to mohl klidně říct, to by asi vyvolalo větší ohlas než moje cultural studies. Říkejte taky něco, když se ve třech dnech třikrát představujete, naposled ještě k tomu anglicky!). Jiný s kolegyní z kanceláře, která se mě ptala, jestli myslím, že dostuduju - jakože lidi, co začnou pracovat, už mívají většinou menší motivaci. No… Žebříčkem hodnot to asi malinko zakymácí ;). Firma dělá všechno pro to, aby ze mě udělala loajální zaměstnankyni a workholika. Uvidíme, do jaké míry se jí to podaří ;). Nicméně na těch nejpřednějších příčkách u mě pořád zůstává dostudování a Lvíček, a to se sebepohádkovější Firmě překonat nepodaří. (Teď sice trochu dotahuje ;), ale počítám, že teď už bude přicházet spíš deziluze… ;).)
Takže tohle je moje práce. Nejdřív jsem dostala stůl. Pak jsem si přinesla hrnek. Pak ho naplnila dvěma dávkami čokolády bez mlíka a dneska se konečně zastavila na kus řeči ke kámošům z IRCa. Teď už se tam cítím téměř jako doma… ;).