Protiřečím si často a rád
Z VyVolených občas vypadnou dobré věci :) Za vrcholek hitparády nicméně považuju Vlada, když si objednával u neexistujícího barmana “takový to dobrý kokosový co jsem měl, jestli bych moh ještě jednou… takový to kokosový”. To by mohli dávat na Silvestra :))) Nechtíc jsem zrovna tuhle scénku připomněla Lvíčkovi, když jsem včera telefonovala s maminou. “Tam budem mít oběd, žejo? Kdyby tak bylo to kuře se zélím, co jsme měli minule, to bylo dobrý…” Když mi to došlo, taky mě složil záchvat smíchu :)
Včera jsme se moc nevyspali a podle toho ten den vypadal. “Podívej, co je to tam za divný značky na tom tričku, jako vytlačený,” konzultovala jsem se Lvíčkem při žehlení. “No teda… to je divný… to vypadá jako kolíčky… joahá… voni to jsou kolíčky.” Záhada vyřešena. No, několik let jsem nesušila prádlo na šňůře ;)
Ve škole jsem esemeskovala jak o život, protože několika lidem jsem se slíbila ozvat a někteří mi napsali v průběhu minulého týdne, kdy jsem neměla moc nálady na kontakt s jinými hominoidy (ani žádnou jinou zvířenou). Napsala jsem (den předtím a ráno) asi 6 lidem, odpověděl mi jenom jeden pozdě večer. Na jednu stranu co jsem mohla čekat, na druhou stranu mě to mrzí (jedna mi nenapsala po 2 dnech vůbec, jedné jsem psala už před 3 týdny a taky nic). Protiřečím si často a ráda. Protiřečím, tedy jsem…