Podzim ještě opravdověji
Dneska jsem měla sen. Obvykle o svých snech na blog nepíšu, protože některé jsou… řekněme hodně fantaskní, ale z toho dnešního mi utkvěla jedna (poměrně nezávadná) scéna.
Ležela jsem někde na mezi - ještě to nestudilo, ale úžasně žlutooranžově barevné listí už bylo skoro všechno spadané. Cítila jsem se jako v místech, kde jsem bydlela jako dítě, ale zároveň to tam vypadalo trochu jinak (to je taky moje specialita - sny, kdy vím, kde jsem, ale ve skutečnosti to tam vypadá jinak). Byla jsem z té vizuální krásy, fyzického pohodlí a psychického pocitu bezpečí (důvěrně blízké místo) neskutečně šťastná.
A dnes už podzim natvrdo, zima, vítr, déšť. Cool…