Pátek vobyč
To je zas dneska den.
Začalo to už snem – nepříjemně nátlakový sen, kde nám Lvíček našel nový byt, snad v té samé ulici, třípokoják, docela pěkný, žluté lino jako měli naši před rekonstrukcí, dřevěný balkón, ale byl to zase nájem a mně to vadilo, říkala jsem si, proč v tom našem „nedožít“, dokud se nerozmotá situace a nebudem vědět, jak jsme na tom s financemi, s hypotékou a s dalšími možnostmi. Přesto to vypadalo, že se budeme stěhovat, a já zoufale přemýšlela, jak budu balit svoje časopisy, knížky, oblečení, nádobí a další věci. Vzbudila jsem se poměrně vystresovaná a nepříliš dobře naladěná.
Nálada se mi moc nezvedla ani v práci – byla jsem celá rozespalá, na korektury jsem se špatně soustředila, chválabohu jich nebylo příliš a kreativní práce (v mém dnešním stavu naštěstí) veškerá žádná.
Cestou domů jsem zmokla, ztratila kytičku a… a vůbec. Tak snad bude o víkendu líp…
Květen 17th, 2008 at 10.03
Já jsem kytičku bodl doma do regálu, jelikož jsem se o ní během včerejška aspoň pětkrát píchl.
Květen 18th, 2008 at 14.07
jojo, mrchy jsou to…
Květen 20th, 2008 at 14.30
z nájmu do nájmu je naprd. řeším totéž. v našem dvoupokojáku to neni ideální (průhozí ložnice, malá vana, malá kuchyň), ale dvěma lidem to bohatě stačí.
stěhovat se jedině do vlastního! chápu tě!
Květen 21st, 2008 at 14.11
jojo, chce to hlavne trochu trpelivosti :)