Quanti blog

Jak si tu občas stěžuju na svoje nedostatečné společenské vyžití (za které si stejně můžu většinou sama), příští rok se jeví úplně jinak. Už teď se mi plní diář. Ovšem… preferovala bych trochu jiné události.
Rady, teď radši přestaň číst, myslím to dobře :).
Byla jsem u zubařky. Kaz ve čtyřce byl napraven hned. Šestka vypadá na rentgenu nevinně, ale když s ní mám problémy, nedá se dělat nic jiného než odvrtat a zjistit, co a jak. Zato v nevyklubaných osmičkách (3 ze 4) mám zánět a tak přijde to, kvůli čemu jsem se smála půlce známých coby degenerovaným. Půjdou ven. Týden po sobě, v únoru, antibiotika. A měsíc potom ten implantát, kvůli kterému jsem přišla.
“Ty už nevyrostou a jenom by dělaly problémy,” dozvěděla jsem se při pohledu na rentgen. Překvapilo mě to; když jsem byla jako malá na táboře, rostla osmička jedné tuším 26leté vedoucí, takže jsem neztrácela naději. Naděje nepřežije moje pětadvacetiny.
Co vím, tak se zákrok dělá jen v lokálním umrtvení, takže se mi někdo bude strašnou dobu hrabat v nejzazších útrobách pusy, a to na několikrát - Lvíček byl na celkovém, ale na to jednak nemám prachy a jednak si nejsem jistá, jestli by se mi chtělo (přestože prej narkóza je příjemná :)) - ale neměla bych to snad mít komplikované. No, myslela jsem, že tohle mě mine, když už jsem je měla X let těsně před vyklubáním… ale tolik to neřeším (to jen teď u blogu), protože na mě ještě ke všemu něco leze, mám teplotu a bolí mě v krku. (Omluvte proto mírně zmatenou strukturu.)
Happy Thanksgiving.

This entry was posted on Čtvrtek, Listopad 23rd, 2006 at 23.51 and is filed under Aktualitky, Zewl(.net). You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.