One small step for a Jaffa
Poslední měsíc se mi zdvojnásobila návštěvnost na blogu. Zavinila jsem to sice sama, ale úplně nezáměrně, ne jako Kombajn se svými titulky ;). Čistým obdivem k Lukáši Kovářovi a přepsáním dvou slok jeho hitu se mi teď statistiky keyphrases hemží různými variacemi na takovou pouť na kolech. Text ano, empétři ne; musím vás zklamat. Sama bych ocenila ;).
Poprvé od prváku na bohemistice letos chodím vyloženě ráda do školy. Na bohemistice docházková morálka i mínění o oboru postupně upadalo. Na kulturologii je to opačně. Možná je to i tím, že čtvrťáci už jsou braní jako mazáci. Možná se mi to jen zdá, ale i míň přístupní vyučující se na nás víc smějou, jsou hodnější, vstřícnější. Třeba to je i tím ročníkem, do kterého jsem se teď včlenila; ročníkem, který navštěvuje Lexa, nejproslulejší ze všech současných studentů kulturologie :). Doufám, že se mi nakonec povede zhlédnout i Dentální rapsódii.
Po večerech odkoukávám Stargate, seriál, který jsem kdysi odmítala jako prázdný sci-fi blábol (máte meziplanetární bránu a deset řad seriálu skrz ní cestujete na jiné planety, není to sakra nuda?). Ani jeden díl puštěný na ukázku, shodou okolností relativně schematický a nudný, mě nepřesvědčil. Pak jsem se zakoukala do jednoho předělového dvojdílu, myslím, že mezi osmou a devátou sérií, a byla jsem chycená. SG-1 tam změnila při cestě do minulosti pro ZPM časovou linii, takže když se našly jejich videokazety, byla Carterová jakási ošuntělá sekretářka a Daniel neméně ošuntělý učitel. Bavila jsem se moc a poté, co v některé z televizí zopakovali film, jsem začala odkoukávat seriál od první řady.
Jen mě občas štve, že dokážu odhadnout dějové linie, někdy pár sekund, někdy i pár desítek minut předtím, než se to stane nebo na to SG-1 přijde. Dneska jsem viděla předělový dvoudíl 3. a 4. série a v něm Teal’ca navlečeného do skafandru. Okomentovala jsem to “one small step for a Jaffa…” a asi o minutu později to opravdu při potvrzování spojení řekl ;). Začínám se do toho humoru dost dobře infiltrovat a musím říct, že bych to od sci-fi seriálu původně opravdu nečekala - tedy od seriálu míněného “vážně”, ne jako Červený trpaslík. Přesto je tam vtipných pasáží dost. Nebo mám jenom tak pokleslý vkus :).
Říjen 24th, 2006 at 23.46
Carterová je hlavně kočka.
Říjen 25th, 2006 at 7.51
a jaka! :) to jsme si vcera taky s Lvickem rikali ;)