Oi komboloi
V pátek jsem zjistila, že opravdu nepatřím do blogerského mainstreamu (a nikdy patřit nebudu, a vysvětlovat taky nebudu). Poslední sraz šeredek taky nedopadl moc dobře a poslední sraz smažek z czfree.net dopadl tak, že nikdo nic nedohodl a nikam nepřišel. Začínala jsem se všech společenských příležitostí pomalu bát :) Na včerejší šeredčí sraz jsem tedy šla s trochu pochmurným očekáváním, že se mi potvrdí, jaký jsem asociál. Naštěstí to dopadlo dobře ;)
Bylo mlíko s mandlovým sirupem. (Ňam.) Byly palačinky. (Taky ňam, ale já si tam asi v životě nedám po slaný ještě sladkou, protože po jedný mizerný palačince je člověk tak nacpanej, že… no škoda slov :)) Byla legrace poté, co Renfri vytáhla komboloi a já se s ním snažila naučit, přičemž jsem se málem uškrtila a zdemolovala bar ;) Zbytek stolu (hlavně mužskou část ;)) Renfri zabavila svými rozkládacími prstýnky. (Já v pubertě nosila v ledvince hopíka a kostku, ale tohle je mnohem univerzálnější .)) Několikrát mi tekly slzy od smíchu :) Byl skvělej no-alco, no-drugs, just-a-little-of-tobacco-smoke večer (teda večer, odcházeli jsme po osmé, jak se na pracovní den uprostřed týdne sluší), líbilo se mi tam (asi i proto, že chlapi přišli až nakonec .)), ráda bych něco takového zažila častěji…