Obi bobr bez pil
Titulek není žádné zaklínadlo, je to normální české slovní spojení. Ve čtvrtek jsme jeli se Lvíčkem do CČM. Cestou jsem znova uviděla billboard s reklamou na nějaké pily - bobra, který má dvě motorovky místo předních hlodáků. Lvíček ho neviděl, ale po chvíli konstatoval, že taky viděl plakát s bobrem, “…ale to byl normální bobr”. “Normální?” “No, OBI bobr. Bez pil,” upřesnil a mně se ten zvuk neobyčejně zalíbil :))) Tak jsem to pak opakovala celou cestu domů.
Bobra s pilama jsme pak oba viděli včerejší cestou ;) Proplétali jsme se okreskama, zničenýma, ale romantickýma :) Byl krásný podzimní den a já jsem jela po víc než roce ukázat Lvíčka babičce, jsouc toho názoru, že přes její svéráznost a určitou nevyzpytatelnost by ho měla taky konečně poznat.
Dali jsme si oběd v hospodě (dobrý průměr), prošli moji skororodnou vesnici, pak se z okna vynořila ruka s klíčem, sedli jsme si na kafe, čaj a zákusky, prošli zahradou, natrhali si pár jablek a růžičku… bylo to fajn, babička měla dobrou náladu a chlubila se přijatou žádostí do domova důchodců. Bylo mi z toho dost divně, ale já bych se ve dvaaosmdesáti o barák a zahradu taky nejspíš starat nezvládla… a chudák mamina, kdyby se měla na svoje vlastní stará endoprotézovaná kolena starat o tchýni. Čeká se dost dlouho, takže je spousta času všechno stáhnout, ale je to přece jenom vcelku nepříjemnej pocit…
“Líbíte se mi, pad jste mi do oka,” řekla babička Lvíčkovi, když nás šla vyprovodit před barák. Ne, že bych si Lvíčka nedovedla hájit i proti názoru ostatních, ale skutečně moc mě to potěšilo, hlavně v kontrastu s postojem otce, který dal najevo, že si na Skřítka docela zvyknul a že si nechce na nikoho dalšího zvykat a odvykat… no nicméně, aspoň nevznikají třecí plochy, které by asi byly nevyhnutelné, při otcových často zvláštních myšlenkových pochodech. V sobotu dopoledne mi například volal, že se dozvěděl od maminky, že jedem k babičce, a jako proč to neví, že mu to mám vždycky říct, protože kdyby mluvil s babičkou a nevěděl, že tam přijedem, jak by to vypadalo…? Prokristapána, já taky skoro nikdy nevím, když mluvím s babičkou, kdy tam naši přijedou, a ani nevím, proč bych to měla vědět. Občas mě jeho vývody přivádějí částečně k zoufalství, částečně k šílenství.
Přivezla jsem si i tři větvičky lampiónků, takže výzdoba našeho bytu je zas o něco víc halloweenská…