O dárcích 2
Tenhle článek jsem původně plánovala rozdělit na dva a první část publikovat dřív, ale bohužel jsem se dřív nedostala k jeho zformulování a včera už jsem byla natolik společensky unavena, že jsem na blognutí radši rezignovala ;). Teda natolik… I lehčí nálada mi většinou psaní znesnadňuje, z člověka lezou takový nesouvislý kraviny… :).
Asi před dvěma týdny jsem byla u Střapaté. Podívat se na její půlroční holčičku. Shodou okolností byly doma i její dvě starší děti (nemocné) a shodou týchž okolností jsem viděla i její byt. Dispozičně hodně zvláštní (kolem jádra průchozí kolem dokola) a trpící nedostatkem úložných prostor. Známý problém. Všechno všude. Obdivuju, jak to všichni zvládají (bez jakékoli ironie), ale všichni vypadají poměrně šťastně :). Domů jsem šla s pocitem, jakou mám nádhernou domácnost :).
Střapaté jsem dala rooibosek v plechovčičce od Oxalisu. (Dlouho jsem si lámala hlavu, jaký čaj pro kojící matku, a pak mě trochu překvapilo, že si dává kafe :D Ale strefila jsem se…)
Před svátky jsem taky měla sraz s Plantážníkem, který mi sehnal Tmo tašku a rozhodl se dát mi ji pod stromeček (rozbalím si ji až dneska a díky ;)), takže jsem zabalila do pytlíčku dřevěnou ‘lyži’ na tyčinky - a tyčinky… s vůní cannabis :)) Chtěl si to taky rozbalit pod stromečkem, ale na otázku, jestli se to nerozbije v batohu, jsem mu neuměla dát jednoznačnou odpověď, tak to radši zkontroloval. Potěšilo mě, že to udělal, o ten obličej bych bývala nerada přišla :D.
Co se týče sluchátek, asi jsem to zapomněla napsat - kossí update :), tak Lvíček tam zkusil nasadit ty molitanky a kupodivu to s nima drží líp (já je sundala automaticky, normálně mi na sluchátkách vadí), takže je používám, zatím v poho, jenom mi přijde, že při používání mp3 přehrávače (a to nejen rádia) trochu vypadává zvuk - normálně bych myslela, že je problém ve sluchátkách, ale s novými Kossy to tipuju teda spíš na problém přehrávače (anebo obsahu ;)) - musím to zčeknout s jinými.
Taky jsem vyhodila jmelí a koupila nové. To původní bylo nejdřív na lustru, když do něj xkrát někdo vrazil a půlka opadala, přemístila jsem ho na okno, ale výsledek byl podobný, jmelí opadávalo jako osika :). “Už ho vyhoď, prosím tě,” požádal mě Lvíček a já to s jistou úlevou udělala, ale na Vánoce bez jmelí? Naštěstí na naší stanici metra měli akci - svazeček za 20 korun :). Tak se nás snad bude držet štěstí :)))
Už to začíná být krapet moc dlouhé, žeano… takže pokračování příště :).