Nový rok je už pár dní.
Přesněji jedenáct. Moc často se mi taková odmlka na blogu nestala a ani nedokážu pořádně říct, čím to je. V mém životě probíhají změny, které nesouvisejí s koncem letopočtu, které jsou hlubší a mají své kořeny už někdy v září, říjnu, listopadu… Ale tohle sváteční a navíc bilancující období je trochu akceleruje.
Je zvláštní, že i když jsme odstrojili stromeček a na stolku nám jako poslední Mohykán Vánoc zůstává jen nevyhořelý adventní věnec, pořád jsem se nezbavila sváteční nálady. A v posledních dnech zjišťuju, že ta nálada snad ani nebyla vánoční, že mám podobně povznesený vztah i k současnému holomrazu, který mi evokuje podzim a nutí mě vrátit na okno okrasnou dýni a lampiónky. A že to je možná tím, že jsem prostě čím dál zamilovanější. Je to paradox. Je to skoro rok a půl. Ale stále se na Lvíčka dívám zamilovanýma očima - a asi čím dál víc. Někdy, když spolu jdeme ven, si připadám jako na prvním rande, ale je to mnohem lepší. Nejste nervózní z toho, že toho člověka pořádně neznáte. Můžete mu dát plnou důvěru, která se vám vrací. A zároveň si užíváte tu rozechvělost a emocionální i hormonální bombu čerstvé zamilovanosti. Netuším, jak to dělám. Netuším, jak dlouho to ještě vydrží takhle moc silné. Ale i kdyby tenhle pocit neexistoval, Lvíček je člověk, který mi rozumí, který mě ve všem pochopí, podporuje mě, toleruje mě, stará se o mě a chrání mě. Což se snažím dělat i já pro něj.
Je vcelku těžké tenhle pocit sdílet a na blog se to snad ani nehodí. Ale nevím, o čem jiném psát. Byla by tu témata, ani jsem nezblogla strašnickou session 29. (hodně vydařená akce), ani věci další… najednou je nějak čím dál míň věcí, které bych chtěla cpát na net, ze spousty důvodů. (To neplatí pro tu předsilvestrovskou sešnu, to jsem byla prostě jenom líná a už je to moc dlouho ;).)
Mám s novým rokem čím dál intenzivnější pocity a chuť se do něčeho pustit, jenom mi není jasné do čeho, ale tuším, že to v nejbližší době nějak vykrystalizuje. Ale nezastírám, že bych se nejradši napila felix felicis ;). Nebo si vypěstovala takovou intuici, abych se jí mohla bez obav nechat vést.
Blog, předpokládám, půjde teď spíš k ledu (leda bych ho přeorientovala na technický blog, ale to nejspíš nehrozí, a kdyby, na takové záležitosti mám spíš wiki) - protože v rámci zásady ‘všechno, co umístíte na net, může být a bude použito proti vám’ nemám chuť psát sem věci týkající se školy, věci týkající se práce ani věci týkající se soukromí. Tím pádem zbývají tak leda kulturní akce a těch, vzhledem k předpokládanému vytížení nás obou tohle jaro, asi taky žádná přehršle nebude. Ale určitě se najde záplava pitominek a marginálních zážitků, kterými vás čas od času možná oblažím ;).
Mějte se v novém roce fajn…
Leden 14th, 2006 at 16.38
ale no ták…