Nejde to
Dneska jsem se chtěla jet podívat na Chodov na vánoční program, který se tam konal (a ještě jeden výstup od 17:30 koná, pokud jste někdo poblíž). Udělalo se mi ale - po výletě po delší době do školy - zase hůř, takže jsem se prostě nedokázala vyhrabat z postele, kam jsem po obědě zapadla.
Nechce se mi myslet na Vánoce: divná je už jen ta představa, že budem slavit den “předem” - obalovat kapra? vyrábět salát? zpívat koledy…? Dřív jsme tohle všechno dělaly s mámou 24. a na 25. prostě pár kousků kapra zbylo, odložila se i půlka dárků a nemuseli jsme se ani žinýrovat zpívat “nám, nám, narodil se”, protože už to byla pravda. 23.? Nejsem praktikující křesťanka, mělo by mi to být jedno, ale je to hrozně divná představa.
A i kdyby… Co budu dělat 24.? Štědrý den - a bude po nadílce… Přece to nebudu opakovat 24. jenom s mámou? Dělit už tak početně minimální (určitě oboustranně, jak mamina nemá čas na nakupování) nadílku napůl? A co 25.? Zůstat už třetí den u rodičů? Vtírat se kamarádům? Proboha…
Nějak to dopadne, je to jen pár dní. Ale - fakt se mi nechce na to myslet.