Nabité úterý
Včera jsem měla hodně zážitků, k publikování mám z čeho vybírat :)
Ani nemusím zmiňovat hodinu s naším vedoucím katedry, protože to je zážitek vždycky :) Věděla jsem, že chodí vždycky tak o čtvrt hodiny později, tak jsem se v klidu naobědvala a když jsem deset minut po začátku přednášky teda přicházela do budovy, srazila jsem se s ním u výtahu.
V prvním někdo vystupoval a někdo chtěl nastupovat. Slečně se ale přes zuřivé mačkání tlačítka nepodařilo zastavit dveře v jejich zavírání, takže jsme jí před nosem ujeli. Šéf katedry se bavil. “Jé, my jsme jí ujeli. To bylo dobrý teda, to se mi líbilo. To byl výraz totiž…” O samotné přednášce, která dnes začala rekordně téměř o půl hodiny později, nás pak oblažil zas nějakou historkou a další nám slíbil na příště na Mikuláše ;).
Cestou ze školy jsem se usadila v metru a naproti mně usedl Šáša z VyValených. Málem se mi vykutálely oči z důlků (asi žiju dost mizerným společenským životem ;)). Ty náušnice jsou ale fakt ekl :).
Pak jsem dorazila na seminář - sraz na Staroměstské radnici - netušíc, o co se vlastně jedná. Za 40 káčé jsem viděla historické prostory, apoštoly zezadu (spolužáky překvapovalo, že jsou bez nožiček ;)), celoprosklený výtah mezi patry (sklo trochu nepříjemně skřípělo), unikátní samonosnou konstrukci výtahu na věž (nenašla jsem k ní nic podrobnějšího, ale získala v r. 2000 dokonce nějakou architektonickou cenu) a dokonce jsme se přimíchali i na nějakou vernisáž. Neodvážila jsem se ukořistit ani nic k pití, přestože bych si to po shlédnutí zasloužila. Brnění s kýblem na hlavě a obrazy s leitmotivem oběšené kočky mě nijak umělecky nenadchly, ale možná jsem kulturní ignorant ;)
Po cestě domů jsem si koupila balíček bužírek a doma jsem si zkusila uplést scoubidou. Je to docela zábava, ale neumím si představit, že bych něco takového mohla vydávat za dekorační předmět a někde to nosit nebo vystavit…
Se Lvíčkem to byl včera právě rok a čtvrt, loni jsme touhle dobou slavili tři měsíce a bluforovu plnoletost. Skoro půl roku spolu bydlíme a je to moc fajn, oboustranně… už si neumím představit, že by bydlel někde jinde, je mi s ním moc krásně a jednou ze spousty jeho úžasných charakteristik je to, že miluje Vánoce stejně jako já, takže si advent oba opravdu moc užíváme.
Do konce týdne budu mít trochu frmol, v pátek je Lvíčkův maturiťák, tak se asi ozvu potom, budu-li v provozuschopném stavu :). Je zajímavé, že toho času je před Vánoci, ať člověk dělá co dělá, přece jenom pořád a pořád míň…
Prosinec 1st, 2005 at 18.19
hezké :)