Quanti blog

Zase. Zase jsme se nechali zblbnout a jezdili půl soboty narvanýma autobusama a stáli ve frontách. Stálo nám to zato?
Ale jo, stálo. Nebýt toho, tak bychom:
- nezažili, jak se snaží autobus vytočit kolem úzkého ostrůvku, a nevyfotili si dopravní značku pár centimetrů od okna
- nepotkali Ondráše s Janou
- neochutnali strašně dobrou bramborovou šišku v zemědělském muzeu (asi nejúletnější muzeum, jaké jsem kdy navštívila, popisující různé odrůdy brambor a procesy získávání lihu a škrobu z nich, prostě masakr)
- si nenaťukali zprávičku na opravdovém starém telegrafu ve venkovní náhražkové expozici NTM
- nezjistili, že ta ulice mezi nimi se opravdu jmenuje Muzejní
- neprošli se krásně podvečerní Letnou dolů na František, kde jsme k našemu velkému údivu doběhli bus zpátky k rozjezdu
- už podruhé nevystáli čtyřpatrového hada do expozice Národní galerie v Městské knihovně (tam už příští rok nestojím, i kdyby tam vystavovali korunovační klenoty)
- neviděli Bruselský sen (zas tak skvělé, jak jsem to čekala, a jako loňská výstava to nebylo, ale měli tam náš starý fén, netušila jsem, že až tak starý ;))
- pravda, stejně tak přišli o Pražskou bibli, protože ten nevímkdekončící štrůdl přes celou Městskou už jsem fakt stát odmítla
- neviděli moc pěknou expozici v Českém centru v Rytířské, kde je každý rok (zatím ještě) jen pár lidí
- nedali si v jedenáct večer kafe v McD
- neviděli Stopy lidí v NM, protože končí 30. června a do té doby už bychom neměli čas tam zajít (ale loňský pravěk i předloňská média se mi líbila víc)
- nebyli příjemně unavení, okultění a ušlapaní noční Prahou ;)

(odkazy doplním doma)

This entry was posted on Čtvrtek, Červen 19th, 2008 at 15.46 and is filed under Zewl(.net). You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.