Quanti blog

Ve středu mě čekala jedna ze zkoušek, kterých jsem se bála nejvíc: poslední doktorka Ekoložka.
“Hodně štěstí,” přály mi po poslední přednášce našeho prvního profesora spolužačky, a nějak se to zvrtlo do zpívání “hodně štěstí, zdraví…”
Dohnal nás Lexa: “Ty máš narozeniny?” “Ne, jdu na zkoušku u Ekoložky.” “Ah… no tak to Hodně štěstí, zdraví…” ;)
Tak jsem si sedla na chodbu a snažila se nacpat si do hlavy několik desítek teoretiků architektury, kteří vesměs hlásali to samé a nebylo v mých silách jejich koncepce rozlišit jednu od druhé. Měla jsem chuť odejít. Až přišla Líba.
“Je tady pan doktor Antropolog?” sháněla se a já jí mohla říct, že není, neboť jsem ho už dopoledne viděla odcházet v kvádru a s kufříčkem a říkat sekretářce, že kdyby něco opravdu hořelo, může se tam zastavit v pátek.
Nebyla potěšená, jelikož si přišla domluvit dobrovolnou otázku na postupky konající se od toho dne za týden, ale když viděla moje zoufalství, vytrhla mi papíry a začala mě zkoušet, až už jsem víceméně rozeznala aspoň většinu grafomanů náležejících do třetího roku Ekologie. Na mém konečném úspěchu tak měla lví podíl, takže jsem s ní nemohla nezajít na pivko.
Probírala se poměrně neženská témata: kromě školy to byly téměř výlučně kalební historky. “Já ani vůbec nevím jak se jmenuješ, já tě znám jen jako Quanti. A to jsem ti ještě dlouho říkala Multi. Třeba jsme byly s Vandou a já říkám ‘to Multi…’ a ona ‘myslíš Quanti?’” Tak jsem jí na oplátku řekla, že jsem před časem uvažovala o změně nicku na Mixie. Multi je ale taky pěkný ;).
Po vzoru enimena teď zobu prášky (krom piracetamu, na který jsem nenašla odvahu, a upřímně řečeno, ani finance - všeho ostatního mám zásoby ještě od minulých zkouškových nebo od Vánoc) a připravuju se na 5 dalších zkoušek a těsně navazující práci na diplomce. Proto nebloguju, a jak zrovna teď vidíte, o nic nepřicházíte. Včera mě ale ve škole někdo pochrchlal bacilama, tak jsem se rozhodla pochlubit svými dílčími úspěchy.
Jo, a když už jsme u úspěchů: včera jsem snad jako první (aspoň v rámci těch přednášek, které jsem navštívila, ale byla jich myslím většina) položila na přednášce docenta Architekta otázku (k čemuž nás vybízí každou hodinu a láká, že ty, kteří se ptají, si bude pozitivně pamatovat u zkoušky).
A nebyla to otázka, kolik nám dá zkouškových termínů…

This entry was posted on Pátek, Květen 11th, 2007 at 7.26 and is filed under Aktualitky, Kult urologie. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.