Martin se vyznamenal
Původně jsem chtěla příspěvek nazvat It’s Snowing Man, protože už včera před spaním jsem si tu písničku prozpěvovala, ale pak jsem si ověřla, že to v originále fakt je “men”, a napsat, že sněží muži, by se z parafráze posunulo k nesmyslu. Nicméně Martin přijel, pro jistotu už večer, a dneska sice nejsou, jak jsem večer předpovídala, kalamitické tři centimetry (a u Muzea čtyři), ale pořád sněží. (Update: během psaní příspěvku přestalo sněžit a rozpršelo se tak, že nám kapky cákají až na balkónové dveře.)
Včera jsem měla dorazit na dva srazy a nedorazila jsem ani na jeden. Nevím, proč musel být sraz ze základky i sraz Beranů, plánované dlouho předem, určené zrovna na Křišťálovou noc. Kromě zimy a psího počasí byly plné zprávy nácků a Lvíček, maminka i někteří členové kontaktlistu mi vymlouvali, abych někam chodila. Moje touha dostavit se na nějaký z nich zase nebyla tak velká, abych se oblíkla a šla tam, zprávařský FUD taky zafungoval, takže jsem byla dneska po ránu dvakrát (tedy neadresně, ale přece) nazvána loserem, což mi asi patří. Je mi jasné, že většina lidí by to považovala za chabou výmluvu, tak to ani nikde nebudu říkat, ale když nemám vyloženě společenskou náladu, stejně se mnou žádná zábava není, a táhnout se Prahou, abych si dala pár drinků, mi nestojí za to. Ale tohle by taky málokdo pochopil, a je fakt že jsem aspoň na jeden plánovala dorazit, ale plány… Plánovat se moc nemá.
A když už plánovat, tak to musí být s ovečkama!
Listopad 11th, 2007 at 19.20
Já jsem nácky taky úplně prošvihl, poněvadž jsem byl hrát kulečník. Viděl jsem je až pak v hospodě v televizi a zaujalo mě, že se stavil i Lustig. Docela by mě zajímalo, co na to říkal, budu si to muset vygooglovat.