Quanti blog

Od minulého týdne řešíme susí soutěž; dneska jsme po celém víkendu hlavylámání “kolektivně” zvládli šestku (”já jsem zkusil tohle” “a všimli jste si tohohle?” “a co to zkusit celé takhle?”) a dál pokračovali zas na vlastní pěst. (Poznámka - nenapovídáme si, jenom se dělíme o cesty, které by mohly někam vést, a cesty, které nikam nevedly, no a postřehy ostatních, můj střelený nápad a Lvíčkova trucakce “tak jí to předvedem, ať je vidět, co je to za pitomost” vedly k překvapivému řešení. Pro non-IT čtenáře: vůbec se to nesnažte pochopit.) Většina se zasekla na devítce, úloze, která vyžadovala “popovídat” si s virtuálním strojem, ovládaným unikátním programovacím jazykem.
Včera nám odešla pračka. V nejvyšších otáčkách odstřeďování něco prsklo, vyhodilo jistič až na chodbě a umlčelo otáčky bubnu navždy. No, navždy, pokud bychom nechtěli vyměnit elektromotor, a vzhledem k tomu, že už odchází i vypouštěcí čerpadlo a nové pračky začínají někde na 6 000, řekli jsme si, že se radši podíváme po nové. Z diskusí na internetu vyplývá jediné - všecky pračky jsou šmejdy a vyrábí se z plastů a podřadných materiálů, snad kromě Miele, které začínají na 25 000. V půl desáté jsem se zvedla z virtuální hromady áégéček, bošek a elektroluksek, abych si umyla vlasy; jinak by mi nestihly uschnout a ráno bych vstávala s nádhernou asymetrickou vlnou na té straně hlavy, kde jsem usnula. Zásobila jsem Lvíčka pár články a odkazy na fóra a odešla vstříc hygieně.
“Tak co, jak jsi pokročil?” zajímala jsem se po návratu s ručníkem na hlavě.
“Mám devítku!” prohlásil spokojeně Lvíček, datlující do klávesnice.
No koneckonců, moje maminka prala ve vaně někdy do mých patnácti…

This entry was posted on Pondělí, Květen 12th, 2008 at 22.48 and is filed under Zewl(.net). You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.