Konec léta

přišel ve vzácné shodě kalendáře, počasí a provozovatelů zahrádek. Takže si stejně jako fiksupojka pouštím svou oblíbenou wohnoutí, akorát o tři týdny později. Babí léto se po hnusném prvním zářijovém týdnu ještě ukázalo, ale teď už s ním moc nepočítám.
Nemám chuť na blogu konkretizovat svoje hledání práce, obepisuju a beru to stylem ‘co přijde, přijde’; něco přijde určitě. Co se týče školy, už jsem schopná si přiznat, že mám vysokoškolské vzdělání, ale katarze se pořád nějak nedostavila. Psát se mi nechce, posledních pár dní se nějak rozpadám a každý den je mi špatně nějak jinak. V pátek má táta svátek a já pro něj nic nemám, stejně jako pro mámu, která měla narozeniny před dvěma týdny. Opouští mě fantazie. A vůbec. Zřejmě přichází podzimní letargie.
A mně je to nějak jedno.

2 Responses to “Konec léta”

  1. malenka Says:

    Napsala bych Ti nějakej komentář, ale vzhledem k mé podzimní letargii z toho nic nebude. :-P

  2. Quanti Says:

    hehe, dik ;-P

Leave a Reply