Když se kouknu na sebe…
…tak se musím pochválit.
Do prvního letního dne jsem vstoupila s úsměvem na tváři a zaplněným indexem. Už jenom dva zápočty, které ale souvisejí výlučně s diplomkou. Je to zvláštní pocit. Rekapitulace?
Pětiletý studijní plán dovršen ve třech letech (díky ochotě většiny vyučujících a tomu, že jsem minulý červen, minulé září a poslední dva měsíce padala na hubu): první cyklus - 14 jedniček a 8 dvojek, druhý cyklus - 7 jedniček a 2 dvojky. Tý vole!
Samozřejmě, teď přijde práce na diplomce a učení na státnice, ale tu poslední zkoušku jsem si včera doopravdy užila a zapila nejdřív s rodiči a pak se Lvíčkem; takovou úžasnou, pohodovou, relaxační a výbornou večeři zakončenou karamelovým pohárem, to už se mi dlouho nepřihodilo.
A konečně jsem si během posledního roku (po úspěšně složených postupkách) trochu zrestaurovala sebevědomí zdecimované tím, že jsem na bohemistice nedokázala do druhýho cyklu postoupit ani po pěti letech.
Protože mi taky už konečně došlo, že bohemistika je prakticky naprd :).
Hurá! ;)
Červen 21st, 2007 at 19.54
šikovná quanti :)
Červen 22nd, 2007 at 14.22
diky :))