Kde se stala chyba?
V úterý jsem měla babinec. Babinec v uvozovkách, protože ačkoli se na těchto akcích probírají chlapi, kilogramáž a spodní prádlo, dobrá půlka zúčastněných pracuje v IT nebo jsou aspoň nadprůměrně IT gramotné. To jen tak na okraj. Zajímala jsem se tentokrát, jak se která z nich má v práci, vzhledem ke své současné situaci jistého nenadšení.
Dvě jsou normálně zaměstnané. Jedna má práce nad hlavu. Jedna je oficiálně nezaměstnaná, ale fakticky ještě dodělává věci pro bývalého zaměstnavatele a něco už i pro budoucího. Jedna (jediná záchrana, abych se tam necítila tak blbě) dala výpověď, balí a stěhuje se za přítelem do Polska. Přítel dělá v Googlu. Ta poslední (loni vystudovaný FEL, Linux-positive) mi povídá: „No, já jsem prostě vyvěsila na net životopis, dostala jsem několik nabídek, poslala jsem je do háje, pak jsem dostala jednu, řekla si „jo, to bych asi tak chtěla dělat“ a nastoupila jsem.“
Že já jsem víc nepilovala tu matiku.
Březen 8th, 2008 at 0.28
Zase jsi studovala, co tě bavilo, ne? Na školu se přece nechodí jen kvůli získání kvalifikace.
Březen 8th, 2008 at 0.35
jiste, ale informatika by me byvala bavila taky… jenom jsem se bala tech technickych predmetu…
ted jsem se bavila s par lidma - jedna chtela studovat egyptologii, dalsi japanologii, treti DAMU. Prvni skoncila na pravech, druha nedostudovala (ale ma slusne misto v souvislosti s financemi, hodne maka a pekne se tim uzivi) a treti vystudovala strojarnu a zivi se necim uplne jinym… nejak jsem se nemohla ubranit dojmu, ze mely vlastne stesti, ze se na sve “vysnene” humanitni obory nedostaly…
Březen 19th, 2008 at 17.03
Tek jsem včera celej den koukal do počítače a počítal v R a docela mě z toho bolela hlava. Já bych nechtěl bejt it ani za nic.