Kde byl dneska Čech, proč jsme měli pech
…je to na povzdech. Tahle písnička od Wohnoutů po posledním zápase nevyhnutelně prolétla hlavou (beztak to tak dopadlo kvůli Enimenovi ;)), ale já nějak ani naštvaná nejsem, přestože myšlenky po třetím gólu byly “to je neuvěřitelný”. Jeden známý poznamenal, že ve fotbale se může stát cokoliv, což je důvod, proč se na něj tak rád dívám. Z výsledku a ani z postupu hnusáckejch Turků, co dali Kollerovi pěstí a cpou se do Evropy, přestože v ní nemají ani deset procent území, radost nemám, ale ten samotnej fakt, jak nám dali na prdel, byl famózní, něco jako postupové srovnání v poslední minutě na 3:3 s Ruskem na Euru 1996 nebo otočení zápasu s Nizozemci na Euru 2004 z 0:2 na 3:2, a holt se to nemůže stávat jen v náš prospěch.
A z jedný věci mám radost. Prima na nepostupu natolik prodělá kalhoty, že si příště rozmyslí něco kupovat a my budem mít na MS za dva roky snad konečně zas Bosákovy komentáře :)