Quanti blog

To bylo moje první ranní slovo, když jsem skrz závěsy zamžourala na podivně bílou krajinu za okny a rychle se procupovala textiliemi k výhledu. Snížek! Paráda :) Hned jsem vypadla nakoupit, sebrala první ranní kouli a donesla ji do mrazáku :) Idyla.
Ostatní věci jsou horší - mám noční můry, rýmu a bolí mě půlka hlavy od rostoucí devítky, o níž mi zubařka minulý týden řekla, že mi žádná neroste. Možná jsem se blbě vyjádřila, možná pod pojmem “roste” očekávala korunku deroucí se ven, ale tak mě to zaskočilo, že jsem se ani nehádala o rentgen. Neroste sice tolik, jako mé stávající neprořezané osmičky (všechny ostatní), ale v čelisti ji prostě mám, cítím ji tam. To, že mám tu jedinou osmičku mimo zubní oblouk, je právě tím, že je tam ještě ta devítka. Nevím co s tím - další půlrok to asi nevydržím a hádat se s ní, že jsem přišla kvůli ničemu… Můžu jenom doufat, že ta mrcha přestane růst, protože devítku prostě nechci, už takhle mám zubů plnou hubu - bylo by možná fajn si je našetřit na důchod, ale do tý doby v puse nechci mít skladiště náhradních dílů. Škoda, že to aspoň není na tý druhý straně, kde mám dva zuby bez nervu - jeden by se možná dal vytrhnout a zbytek nějak srovnat. No, dost o zubech, asi si to představuju jak Hurvínek válku, ale devítka u mě v puse prostě nemá co dělat, nejsem žralok.
Když se občas podívám na statistiky přístupu na blog, občas mi zůstává rozum stát, a někdy se velice pobavím. Jako teď, když jsem zjistila, že se sem někdo dostal přes klíčová slova “vyvolení vlado kokosový”. Muhehe :)

This entry was posted on Sobota, Listopad 19th, 2005 at 14.36 and is filed under Zewl(.net). You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.