Quanti blog

Dneska přesně i na den v týdnu - ráno jsem se probudila v klidu, s nejasným pocitem, že dneska maturuju, oblíkla si zelenej top a sukni a vyrazila. Pak jsem trávila mezipůlhodiny v občerstvovací místnost, pomalinku žvýkala slaný tyčinky a z okolních dortů a chlebíčků se mi dělalo špatně. Pokaždý jsem sáhla vlevo a pokaždý si vytáhla otázku zleva a pokaždý jsem ji uměla (až na pár věcí ze ZSV) a pak jsem stála ve třídě a poslouchala “celkově prospěla s vyznamenáním” a odpověděla “ty vole”.
Na maturitu se dobře vzpomíná… :). Ale děsný je, že už je to tak dlouho.
Dneska jsem dostala zprávu, že dvě spolužačky z bohemistiky udělaly státnice. To je hodně divnej pocit. I některý spolužáci z gymplu už to maj za sebou (zatímco někteří se o to ani nepokoušeli, některý to po pár pokusech vzdali a pár se jich snaží už poněkolikátý). Na druhou stranu - já si to nějak neumím ani představit. Sice jsem už dost velká ;), ale ještě pár semestrů by mělo být tak akorát.
Dneska jsem vystoupila z metra a čekal mě Lvíček s červenou růžičkou, doma pod polštářem mořské plody a potom, co jsem prohledala celej pokoj a rezignovaně si sedla k počítači, ještě jedno překvapení - bezdrátová Logitechka. Ťuf.
Já si libuju, že se vejdu na poličku a můžu si psát i mimo stůl (pravda… zas moc daleko ne, protože pak už to nepřečtu :D), Lvíček si libuje, že moje klofání není slyšet. Zkouškový může začít! :)

This entry was posted on Středa, Květen 24th, 2006 at 20.05 and is filed under Aktualitky, Jazyková věda, Kult urologie, Zewl(.net). You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.