Jestli mě ještě vůbec někdo čte
Neptám se. Schválně.
Vím o vás, samozřejmě. Z komentářů, zpětných linků, ze statistik. Faktem nicméně zůstává, že psát pro lidi, musela bych to dávno zavřít.
Ale já nepíšu pro lidi, no. Píšu pro sebe. Kdyby mě nečetl vůbec nikdo, přestalo by mě to asi bavit dřív. Přesto se neubráním závisti - co mají všechny ty čtené, co já nemám? Píšu špatně? Nudně? Není o mně vědět?
Všechno. Částečně tím, že jsem zdrhla z Bloguje, když ještě neumožňovalo moderaci komentářů před zveřejněním. Částečně tím, že nemám problémy se sexem, ženskými, chlapy, dětmi, fotbalovým týmem, psychickým vyšinutím, drogami či alkoholem (a když mám, tak o nich nepíšu). To první nedokážu posoudit.
Netoužím stát se hvězdou blogosféry a nehodlám se kvůli návštěvnosti vdávat za muslima nebo pracovat v blázinci. Nemůžu ale ani přestat. Baví mě to. Jsem na psaní svým způsobem závislá. Jenom přemýšlím, co s tou svojí grafománií dělat - bylo by hezké, kdyby byla aspoň nějak usměrněná.
Za poslední tři roky mi ale vyšel článek pouze v posledním čísle časopisu FFakt, a to byla kraťoučká recenze na WPP. Honorář autorský výtisk. (Tři roky předtím jsem psala do LitENek s obdobný výsledkem, pouze větší potištěnou plochou ;).)
Nenapadá vás někoho nějaká užitečnější forma terapie, než takovýhle blog?
Listopad 8th, 2007 at 15.42
Docela jednoduchý řešení je nemít na to čas. Jak moc je zajímavý, to je věc druhá :)
Kdybys sklouzka k nějaké velké aktivitě v těch blogerských hrách, možná by to četlo víc lidí (protože by ostatní podobně postižení odkazovali “Quanti taky píše o sexu”), ale … ale jiní. Možná… kdybyses třeba takle lidí ptala, tak bychom tu mohli diskutovat. Snad by to někoho víc naplňovalo, ale lepší než diskuze na IRC by to asi nebylo. Tedy, například v tom, kdo by na to měl čas, by se asi nic nezměnilo ;)
Takže asi prostě piš jak píšeš. :)
Listopad 8th, 2007 at 18.49
Jasne - kdyz jsem mela pred statnicema, taky jsem psala min, ale reseni to neni, chybelo mi to :)))
Je pravda, ze treba ten cas na to maji stejni lidi, ale z hlediska podstaty je tlachani pres irc neco trochu jinyho nez blog (a komentare)… no ale dobre, budu se toho drzet ;)
Listopad 8th, 2007 at 21.19
To máš jako s jakýmkoli jiným “literárním” plozením…. kolik lidí čte Blesk a kolik třeba poezii, nějakou intelektuální, duchovní, odbornou či jinou literaturu, u jejíhož čtení je nutno myslet. Otázkou není, kolik lidí něco čte, ale jací jsou to lidé… takže třeba i jen to, že Tě čtu já, Ti může být dostatečným naplněním ;-P
Listopad 8th, 2007 at 22.56
Samozrejme! Vazim si Te ;) (nicmene ze bych byla tak narocne cteni, to zas asi ne .))
Listopad 9th, 2007 at 10.51
Malenka má pravdu. Ujišťuji tě, že to tady čtu daleko radši než u nebožtíka Osravaka (Nečtu ho vůbec, ale to je teď jedno.), který má dodnes extrémě velkou návštěvnost. Musíš si uvědomit, že velká část slavných spisovatelů i malířů zemřela v bídě a proslavili se až posmrtně:)
Na tenhle blog si vzpomenu docela často. Minulý týden hlavně když jsem šel kolem nějaké trafiky. Vždycky jsem si říkal, jestli ty prodavačky mají stejnou vášeň pro své zboží, jako ta tvoje. Taky si pamatuju podzimní básničku Yellow blues, kterou jsi napsala někdy před rokem.
Listopad 9th, 2007 at 10.54
No pani, dekuju :))) ale musim priznat, ze sama mam radsi prave takove ‘komornejsi’ blogy, nez psani na efekt - ale jak styl, tak navstevnost spojuje treba takova fily :) Holt nemam trpasliky :)))
Dik za podporu :) Pokud se proslavim po smrti, odkazuju vam sve dilo :D
Listopad 9th, 2007 at 13.03
To se dá zařídit, ne :)
Listopad 9th, 2007 at 19.13
Trpaslici, nebo smrt? :D
Listopad 9th, 2007 at 23.41
Trpaslíci :)
Listopad 10th, 2007 at 22.26
Pambu chran :) aspon zatim :) ted potrebuju nekam mezi lidi :)