Jak jsem připravila Bubli o láhev šampaňského (střípky z otevřenéhoSUSE)
Pracovní povinnosti mi nedovolily na otevřenémSUSE pobýt moc dlouho, ale vzhledem k tomu, že mám SUSE z práce cca 20 minut cesty, nenechala jsem si ujít svou možnost vyzvednutí dílčí výhry ze soutěže. Když jsem dorazila, nějaká slečna evidentně nevěděla, kam se mnou (a já zas nevěděla, jestli to probíhá podobně jako loni, jinak bych se vzepřela), tak mě posadila do namátkou vybrané místnosti, kde probíhala nějaká přednáška – většina lidí byla z nějaké děčínské školy Takže když jsem uviděla skrz skleněné dveře korzující skupinku, vystřelila jsem a připojila se k ní – především z nedostatku času a za druhé proto, že mě téma hovoru příliš nezaujalo :).
Na první typografickou otázku odpověděl přesněji jiný člen skupiny a dostal nálepku… jako loni ne na papírku, ale průvodce mu ji nalepil přímo na košili. A vykročili jsme do další místnosti, YaSTárny. Tmavovlasá členka týmu k nám zvedla oči a pronesla rezignovaně: „Tak jsem prohrála láhev šampaňského.“
„?“
„Vsadila jsem se, že nepřijde ani jedna dívka.“
Tak jsem se omluvila :)) a při porovnávání rychlosti obnovování repozitářů (nebo wtf) na starém a novém SUSE jsem přišla blíž.
„K. M., to mi něco připomíná,“ prohlásila jsem. Zvedla ke mně oči.
„Bubli?“ ujistím se.
Potvrdila.
„Bubli hrála blues, jó,“ ulítlo mi. Vytřeštila na mě oči a za zlomek vteřiny zareagovala: „Installfest!“
„Jo. To už je doba.“
„To už ani není pravda.“
No a tím vlastně moje tour de SUSE skončila. Přišla další skupinka a zatímco se průvodci dohadovali, kdo půjde kam a dřív, já přemýšlela, ke komu se připojit, abych skončila u odpovědí co nejdřív. Organizační slečna – tentokrát vypadala nativněji, než recepční-like holka, co mě posadila na tu přednášku – mě odhalila a odvedla do místnosti řešení soutěže, kde jsem pošeptala Aničce, že chci malou odměnu, a dostala jsem SUSE 10.3 a na výběr tričko nebo hrneček. Trička byla XL a XXL, tak jsem vzala hrnek – nerezový s lizard stonem, stylovka. V závěsu za mnou si přišel pro výhru jeden z kompletních řešitelů, a to sedmý (poslední oceněný velkou cenou). Dostal hlavolam – dřevěnou kostku, což jsem nemohla neokomentovat, že mě by to naštvalo – vyřešit soutěž a dostat další hlavolam. Přítomní geeci se kupodivu zasmáli :)))
Organizační slečna mě pak šla vyprovodit. Vysvětlovala jsem jí, že je mi líto, že nemůžu zůstat, že jsem odběhla na „polední pauzu“ z práce, ona se mi omlouvala, že je těžké to načasovat nějak univerzálně, a tak dále. Naťukla mě, jestli nechci změnit zaměstnání: „My tady o ženský strašně stojíme…“ Další, která procházela, se přidala – že je potřeba víc holek, aby měli chlapi koho opečovávat a taky nebyli takový čuňata .)
Srdečně jsme se rozloučily s tím, že si to třeba do příště rozmyslím ;) a já odešla s cenami („hrnek a openSUSE 10.3? takže máš hrnek a podšálek, prima“, gratuloval mi Lvíček) zase do pracovního procesu. Po jehož skončení mě v rámci zákona zachování šampaňského čekalo po půl šesté několik lahví, jahody, maliny, pomazánky a taštičky z listového těsta. Ty oslavy by možná mohly být trochu častěji… ;)