Hired
Tak abych trošku vysvětlila, co se se mnou dělo :).
Předchozí příspěvek v některých čtenářích - přes moje vyvrácení - vzbudil bulvární tendence. Původně jsem chtěla napsat parodický blog na téma, jak dožívám pod mostem s dítětem pod srdcem, o které je můj otec ochoten se postarat, pouze když ho pojmenuju po něm a svěřím mu ho do výchovy, ale nějak nemám na takový kravinky čas ani chuť a na zblognutí čeká víc věcí, tak na to kašlu :). Takže skutečně ne, děti se žádný nekonaj. Ale těší mě, že jsem reakci odhadla dokonale ;).
Moje rozpolcenost se týkala toho, jestli mám při škole vzít práci na 20 (a více) hodin měsíčně, pendlovat mezi prací a školou, k večeři co si kdo uloví, Lvíčka vidět až v posteli a domácnost dohánět o víkendech.
Rozhodla jsem se, že jo. Že to aspoň zkusím, protože opak bych si asi hodně vyčítala. Jsem trošku nervózní, mám trošku strach - jak to budu stíhat, i ze samotné práce. Teorie mívá často dost odlišnou podobu od praxe, ale teoreticky bych to nějak zvládnout měla. Lvíček mě podporuje a má ze mě radost.
Já ze sebe taky. Už jenom projít přijímacím řízením v nejmenované americké IT společnosti mi dost pozvedlo sebevědomí. Za rok a něco jsem se vzdělala v Unixu, bashi a (částečně teoreticky ;)) sítích natolik, že mě - sice na interna, sice na (předpokládám) víceméně rutinní práci - ale vzali.
Příští týden se objevím ve firmě, kterou Lvíček před měsícem opustil… :)))
Leden 25th, 2006 at 18.35
v te same firme, kterou myslim? v te, ve ktere jsme vcera byli? enjoy, zase vim o neco vic :-)))
Leden 25th, 2006 at 19.02
to je ona .)
Únor 2nd, 2006 at 0.20
Cha! Sedim s tebou v kanclu! :-))