Denní psaní není dlouhodobě únosné
…aspoň dokud se tím neživím ;), po pár týdnech už to začne být trochu nuda. Nemám v plánu s tím po svátcích pokračovat, chtěla jsem jenom dodržet nastíněný trend advetního kalendáře ;).
Vypadá to, že z Vánoc, jak je znám, nezbyde ani ťuk. Ze všeho, na co jsem byla zvyklá (Štědrý den doma už od rána, pohádky, rohlíčky, pracinky a ořechové řezy, půst, kuba, rybí polívka, salát a smažený kapr, prskavky, Narodil se Kristus pán a nadílka po večeři, druhý den návštěva babičky, pečená kachna plněná jablky s brusinkami - mňam - a večer “druhé kolo” s tátou) bude nakonec možná 23., ale pravděpodobně už 22., začátek až odpoledne, přivezení babičky na “kolaudaci” bytu našich a pak možná i návštěva bráchy s dětmi, večeře v restauraci, protože máma neumí na novém sporáku vařit, nadílka a zase odvoz - spolu s babičkou - domů.
Letos nebude nic jako jindy.
Když jsem o víkendu pomáhala s tříděním věcí, pustila jsem si k tomu rádio, které při práci poslouchali řemeslníci; byla tam naladěná Evropa 2, ale hráli celkem slušně, tak jsem to nechala. Asi třetí písnička byla Vrchlabí, tak jsem to zesílila a povídám mámě: “To je moje oblíbená písnička, víš.” Nejistě se na mě zadívala a zeptala se: “To je Michal David?”
A to je všechno, dobrou noc.