Quanti blog

Třeba tím, že mi dneska vyndali stehy (kvůli čemuž jsem musela vstávat v šest, což je ukrutnej nezvyk i oproti sedmé antibiotikové posledních 5 dnů). Stejně můžu jíst houby (obrazně, proboha :))), ale aspoň už mě ten vlasec, kterým to šijou, nepíchá do dásně a tváře.
Zřejmě z tý miminkovský stravy (poslední dobou doslova, když dlabu přesnídávky a mlíčný výrobky) mám taky dneska zažívací potíže a je mi blbě. Tu jahodovou Devu už fakt nekoupím, posledně, když to jedl po zubech Lvíček… mno… to radši nebudu popisovat; a mně dneska ráno nejspíš taky nepřidala.
Ani nevím, jestli jsem loni zblogla dovolenou, a ani nevím, jestli to mám dělat letos ;). Byla fajn, ale odnáším si z ní dvě poučení - za prvé, pokud člověk není typ na “válecí” dovolenou a k moři jezdí především kvůli tomu moři, Bulharsko se nevyplatí. Moře je tam jako trochu slanej kačák a po bouřce v něm plavou červi (no červi… spíš něco jako vosy nebo ovádi bez křídel, blíž jsem to nezkoumala), kteří při každé chvilce nečinnosti zaútočí. Bouřka je každou noc… Já, která se v moři vůbec nejradši jen položím a nechávám houpat vlnama, nebo si v příboji něčím házím, jsem byla vcelku zklamaná, tím spíš, že loni jsem se z Řecka vracela s krásně hladkou kůží a pročištěnými dýchacími cestami - tomu jsem se sotva přiblížila. (Na druhou stranu - je skvělé moct chodit do restaurace na oběd i večeři a nestarat se o to, jestli si dám jednu nebo tři fanty, protože stojí patnáct korun, pivo dvacet a večeře kolem sedmdesáti. Taky jsem mohla přivézt rodičům i sobě pár hezkých suvenýrů a ještě mi zbylo.) No a za druhé, první moment je sice fajn, ale příště by bylo lepší počkat, až se vyjasní, co a kdy se bude odehrávat, aby člověk nemusel na dovolené v jednom kuse se špatným svědomím myslet na to, co ho čeká po návratu. Jo a taky na sobě pozoruju, že nějak čím dál hůř snáším cestování ;).
Příjemně mě taky překvapilo, co už jsem ani nečekala - když jsem někdy v červnu koupila v Knižním klubu nějakou knížku, bylo u ní jako dárek čtvrtletní předplatné časopisu Můj dům. Začínala jsem si pomalu myslet, že si to v prodejně nějak nezapsali nebo co, takže budu mít smůlu - ale dneska přišel první :).
A nesmím zapomenout připomenout, že zbývají přesně 4 měsíce do námi všemi nejoblíbenějšího svátku… ;o)

This entry was posted on Čtvrtek, Srpen 24th, 2006 at 12.44 and is filed under Zewl(.net). You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.