Čau Lauro, co tady sedíš jak sůva na hnoji?

Ty zas nemáš ani korunu, jsi hrála karban, co?
-No… trochu jsme hráli - ale stálo to, stálo to za to!

Tenhle jingle Velké sedmy Radia 1 bych mohla s úspěchem přiohnout na svůj dnešní stav. Taky sedím jak sůva na hnoji, je mi blbě z mladých vín a včera jsem na degustaci určitě přešvihla sacharidy, takže si dám odlehčovací den, ale stálo to za to (nicméně příště bych si radši vybrala na degustaci něco méně bolehlavního, protože aby mi bylo takhle blbě ze zhruba 3-4 deci vína, to se mi dlouho nestalo. A teda taky by asi bylo fajn příště nemíchat bílý a červený, bléé.

No nic, ale vzhledem k tomu, že už jsem tak sto let nikde nebyla, si nemůžu nějak echt moc stěžovat a jsem ráda, že zase začínaj nějaký ty sociální kontakty. Paradoxně - a už to pozoruju delší dobu - v létě, kdy je dlouho vidět, krásně teplo a všude zahrádky, se prakticky s nikým nevídám, protože všichni mají zkouškové, pak jsou na prázdninách a pak mají zase zkouškové. Ale v zimě jsou všichni doma a může se pařit (jenom si člověk musí dávat větší pozor, aby neusnul v parku ;)).

2 Responses to “Čau Lauro, co tady sedíš jak sůva na hnoji?”

  1. allora Says:

    Tak zas jendou jsem ráda, že nepiju, pocit, že bych kvůli vínu přišla o všechno poctivě sežrané jídlo, by mě asi deptal :-)

  2. Quanti Says:

    To byl čistě můj výběr a asi bych tam nešla, kdyby to nebyla jediná možnost, jak vidět kamarádku vracející se na pár dní z Anglie. Za celou dyjetu jsem měla víno jenom jednou a bylo na mě tak silný, že jsem si musela udělat střik 1:2. Radši si dám housku nebo brambor :)

Leave a Reply