Apokalyptická troska
Touto reportážičkou se vydávám v plen vyhledávačům, protože Apotkalipsa, jedna ze skupin, které měly v pátek koncert v klubu Krákora, nemají vlastní stránky, takže počet zmínek o nich se dá spočítat na jedné straně Googlu :). O téhle akci jsem se dozvěděla od bývalého spolužáka, který rozesílal třídě pozvánky na koncert kapely, v které hraje jeho brácha. Ta hrála ve zmíněném klubu spolu s kapelou známého z IRCa a Lvíčkovy školy. “On mě pokaždý zve na koncert a já ještě na žádným nebyl,” prohlásil Lvíček. “A teď tě nepozval,” dodala jsem pobaveně. “A teď mě nepozval a přijdu.” Ale málem jsme nepřišli, protože kolotoč škola - práce - Svět knihy - odložení nákupu ze Světa knihy a převlečení do teplejšího - ujeté metro - ujetý autobus způsobil, že jsme na místo dorazili asi tři čtvrtě hodiny po daném čase začátku, což byl přesně trefený čas (reálného) začátku.
Nebyli jsme tam sami. Přišli jsme s jedním kamarádem a další měl dorazit. “Apotkalipsa? To půjdu, ty lidi jsou schopný vydržet neuvěřitelný množství alkoholu… to jsou spolužáci bejvalky,” zareagoval… já už se takovejm věcem vůbec nedivím, ani tomu, že další známý, kterého přivedl s sebou, se znal dokonce i s tím klukem, co mě tam pozval. U Apotkalipsy jsme dílem večeřeli a dílem kecali na zahrádce, takže jsem z nich moc nevnímala. Dlužno říct, že ozvučení bylo… takové, jak se na malý prostor v podstatě v hospodě dalo očekávat, takže jsem ani z pár metrů vůbec nerozuměla textům a hudební zážitek byl taky minimální.
Pak pár lidí odešlo a nastoupila Skalená Treska. Slyšela jsem je poprvé v životě - a i přes notnou dávku sebezapření ohledně zvuku (pravda, tak strašně nazvučené jako Skřehule ve Freshi nemůže být nic) jsem byla fakt nadšená ;). Jsou mnohem lepší, než by člověk na (v podstatě) školní kapelu tipnul, hudba fajn, texty fajn, frontman dělá lepší ksichty než Olda Kaiser svýho času a navíc začínám mít nějaký skáčkový období… takže doufám, že brzo taky něco nahrajou :).
Asi první koncert, kde jsem byla v “kotli” :). A záviděla… hudba je sice velká práce - ale krásná :). Dvakrát se přidávalo, jednou už potom, co si členové kapely začali balit nástroje :). Sway jenom stoicky znova rozepnul futrál, vyndal basovku, odehrál, zandal basovku, vyndal si špunty z uší a co se dělo dál, nevíme, protože jsme odešli na MHD a domů se vyspat…
Květen 10th, 2006 at 22.46
Hehe, dix za kladny reakce…ja jsem nemohl nic delat jinak nez stoicky, pacz sem byl nadopovanej brufenama:) Ale jinak to bylo prijemny…A k tomu pozvani - ja lidi vetsinou nezvu na koncerty, ktery jsou stvoreny k tomu, aby nebylo dobry nazvuceni:D
Květen 10th, 2006 at 23.01
za maalo ;) s tim pozvanim to byla mirna nadsazka, to tak neber :) stejne to bylo fajn, ackoliv jsi byl takovej trosku… no… nadrogovanej :D
Květen 11th, 2006 at 20.39
Náhodou, brufen uvolňuje v člověku emoce, teda aspoň u mě… Hehe, Olda Kaiser je párátko proti mě, to ví každej, kdo mě zná.;) Dík za report, kéž by tvůj názor sdílelo více posluchačů.:) Měj se fajn!
Květen 11th, 2006 at 20.55
koukam ze komunikacni kanaly fungujou… ;)) noo, nerikam ze neni, ale nejak jsem nemela ke komu jinymu to prirovnat - Indiani by te nazvali Muzem s gumovym oblicejem :)) brufen… asi jak v kom :)
Uz skoro tejden posloucham samy skacko…
Květen 12th, 2006 at 20.02
…a to jsem v sobe nemel ani pivo…
Květen 16th, 2006 at 17.08
uz mame stranky http://apotkalipsa.wz.cz
Květen 16th, 2006 at 18.12
no bezva… :-)