Adventní kalendář
(pokračování)
Když jsem tedy dostala kalendář až na Mikuláše, udělala jsem jednu ze dvou věcí: buď jsem snědla pět čokoládiček a další den začala od reálného data, nebo jsem snědla první dvě, druhý den další dvě, nebo tolik, na kolik jsem měla chuť, do výše “přebytku”, a pak zase po jedné. Nedovedla bych si ani ve snu představit, že bych snědla všechny najednou a neměla nic.
Což o to, byla jsem dítě-křeček, částečně dáno výchovou a prostředím, částečně geneticky. Něco z toho se v průběhu věků rozplynulo, na něčem pracuju (schovávání spousty starých a už nepotřebných dokumentů a krámů), ale základ toho nikdy nezměním a ani nechci; nejspíš to úzce souvisí s nechutí rozhazovat peníze, které nemám, a žít na dluh, když to není nutné. Ale to jsem se dostala k trochu nevánočnímu tématu :).
Dneska jsem (po delším úsilí) vyloupla z kalendáře zvonečky a přesto, že se blíží půlnoc, si tu druhou dám zase až ráno .)