Quanti blog

Proměnlivé počasí a probíhající zkouškové ze mě dělají uzlíček nervů. Okolnosti mi k tomu ještě přicmrndávají, takže na ulicích a v krámech věčně někdo překáží, to, co chci, nemají, zdržujou mě revizoři a to se radši nezmiňuju o škole.
Minulý týden jsem přijela na samý začátek konzultací Profesora B. Nevyskytoval se. Chvíli jsem počkala, ale potřebovala jsem do večera ještě ledacos zařídit a taky mě iritovala francouzská konverzace na katederním gauči, protože mluvit francouzskými slovy bez jakékoli snahy o přízvuk mi k tomuto jazyku přijde vysloveně neuctivé.
Dnes jsem se chystala na druhý pokus vyrazit na konzultace (přestože se mi to moc nehodilo), ale přišla bouřka. No, nevadí, konzultace trvají přes hodinu a půl, řekla jsem si a v klidu dojela do školy, kde jsem zjistila, že chvíli přede mnou, ergo hodinu před koncem konzultačních hodin Profesor odešel.
Tak jsem si sedla a čekala, jestli se náhodou ještě nevrátí. Ale došlo mi, že se skutečně nevrátí, a zafilozofování jedné třeťačky “nojo, vono už je půl pátý”, bylo poslední kapkou mojí vynervované psýché:
“Ale konzultace má do půl šestý, do prdele!!!” zařvala jsem na celou chodbu, kde už teda tou dobou naštěstí nikdo jiný nebyl, a cestou na metro jsem zuřivě přemýšlela, jestli je teda nemůže ve zkouškovým buď zrušit, zkrátit, nebo tam kurva v tu vypsanou dobu bejt.
Ale jak krásně se mi pak při nákupu a cestou domů ulevilo :).

Chtěla jsem vám toho napsat spoustu, třeba jak vypadalo otevřenéSUSE nebo jaká byla Dentální rapsódie (mimochodem, geniální), ale nějak mě to poslední dobou nebaví a nemám na to čas :). Famózní zubní představení, na kterém jsme byli v pátek, možná ještě zblognu, ale momentálně se nudím s filosofií v průřezu dějinami. Není to chyba nezajímavé látky: v tomhle počasí bych se nudila úplně u všeho, včetně snad i vydělávání půlmilionu dolarů. Kdyby se daly ve zkouškovém prospat dny, tenhle by byl ideální adept.
Nepomáhá ani jahodová bublanina…