Quanti blog

Už od včerejška a dneska pak od božího rána (co z toho ty lidi maj? :)) lítaj rakety a v krámech došla vepřová kolena. To může znamenat jen jediné: je silvestr a Quanti pro vás má opět výběr nejzajímavějších hledaných výrazů na těchto stránkách.
Pomineme Lukáše Kováře; zájem už začíná trochu opadat a v prosinci statistikám vládne “fata morgana botanicka zahrada” (v součtu by ale daly pořád víc jednotlivé případy vyhledávání poutě, kterou na kolech už nechci).
Hledáte u mě značku notebooků Advent… nemám zkušenosti, pouze sympatie :). Že nemůžete vyvrcholit, je mi líto, ale taky s tím nic neudělám, a kde udělat afterparty po maturiťáku se mě taky radši neptejte. “Jak zvládám předvánoční období”? Šlo to; i bez “kamionu coca coly” (ale s ním líp ;)).
“Vánoce s miminkem” vám upřímně přeju, ale mně se to naštěstí zatím stále netýká. Recept na kachnu s jablky a brusinkami je primitivní; kachnu osolíte, okmínujete a naplníte jablky naplněnými brusinkami místo jádřince (myslím, že je i loupem). V letošních umrněných Vánocích na ni bohužel nedošlo, snad příště… přikládají se brambory :). “Recept na kapří polívku” sem ovšem cpát nebudu, ten je moc složitej a letos bohužel nebyla ani ta :).
“Kam do strip baru”? Ale jo, věděla bych, ale nebudu dělat reklamu ;). Blahoslaveným… ehm… naivkům, kteří jsou schopni googlit výraz “www.kačenka jako fidel”… nemůžu… říct nic. Já chápu, že ne všichni jsou zběhlí na internetu, ale čím dál víc mi připadá, že idea počítačového řidičáku není tak úplně marná. (Kdyby aspoň na konec přidali .cz! ;))
“Zewl logo” zatím nemá - graficky jsem ustrnula na úrovni výtvarky tak páté třídy. Hlásí se někdo? Mohu se revanšovat přebytky z domácího baru ;). “Dovolená thassos zážitky” - pěkné, ale povětšinou soukromé - nechte mi taky něco pro sebe :).
“To snad neni možný”. “Můžete s tím nesouhlasit”, ale já vřele souhlasím. Nebojte, jdeme do finále :).
Nejlepší prosincovou keyphrase vyhlašuji:
“jak udelat blog o kterem bude slyset?”
Tak to si s hledáním u mě snad děláte blázny? :)))))

Přeju všem (celé hrstce .)) čtenářů veselého silvestra, šťastný nový rok a zachovejte quanti blog ve své čtečce i nadále :).

19:12 <Quanti> tywe rofl
19:12 <Quanti> ted jsem mluvila s chlapkem od datartu
19:13 <Quanti> kterej mi nabizel dovoz spotrebice na 1. 1. … 6-9 hodin
19:13 <Quanti> ja “jako rano…?!”
19:13 <Quanti> on “no… ale nemusite se bat, oni ti ridici hodinu predtim, nez prijedou, volaj… takze kdyby to bylo v tech sest, tak zavolaj v pet”
19:13 <spity> lol
19:13 <Quanti> t3h r0fl0rz
19:13 <Quanti> prvniho ledna
19:13 <Quanti> no tak sem mu rekla
19:13 <Quanti> “tak radsi jinej termin…”

…je to paradoxní, možná trochu smutný, že doma na mě přišlo smutno téměř pokaždý po nadílce (a taky o Silvestru), zatímco mimo domov ne, ale v domě plném lidí, dětí a zvířat nebyl na žádné smutnění prostor, v každé místnosti někdo byl, v kuchyni byla bowle a jedlo se, rozdávalo se, natáčelo a fotilo se, pilo se, povídalo a sedělo u televize, než jsem vytuhla, a ještě o nějakou tu chvíli déle. Jediný, kdo mi fest lezl na nervy, byl Lvíčkův bratránek, miláček celé rodiny ergo rozmazlený fracek, který se rozhodl, že nic k Vánocům nechce, slavit nebude, rozdávat nebude a ideálně zůstane sám doma. (Já bych mu schválně nic nedala, to by mě moh někdo vidět, abych dítěti vnucovala dárky, takhle nevděčný děti v rodině nemáme…) Dárky, které na něj přece jenom pod stromečkem čekaly, kupodivu nevyhodil, ale blahosklonně přijmul; jen u alba na samolepky pronesl “jé, album na samolepky… doufám, že už v něm nějaký samolepky budou…!” téměř výhrůžně, ale nakonec se spokojil s tím, že byly mimo a nalepil si je tam sám. Jeho starší a skromnější sestřička, přestože už taky lehce v pubertě, se naproti tomu spokojeně zavrtala do knížek. Já toho dostala taky nějak hodně, a hezký věci, když pominu první díl Kluků v akci, který už mám. Nejspíš si dám inzerát, ale takhle po Vánocích se bude prodávat relativně špatně (když ho nechci dát za úplnou babku, a to s ním radši obdaruju nějakou spřízněnou vařicí duši :)).
Mámě jsem volala za Štědrý den třikrát nebo čtyřikrát. Cítím se kvůli ní provinile, ale ta sváteční nálada se beztak moc nedostavila. Přesto mám smíšené pocity a je mi líto, že jsem ji nechala samotnou. Ale aspoň už je to za náma :).

…pochopitelně nehmotný, ve formě odkazu, ale je vánočně roztomilý, hezky vypadá a může vás - nekrvavě - zabavit na několik desítek minut (i hodin, pokud se rozhodnete vyzkoušet všechny). Tip: první “čtvereček” v levém horním rohu (zvoneček) je roztomilá hra s králíčky ve sněhu, v pravém dolním (poslední úplná řada, sněhulák) je nadílka Santa Clause (jó, Ježíška bohužel neměli). Veselé Vánoce…

…babiččiny jointíčky, nebo dědův haš,” oblažil nás koledou jedenáctiletý synovec :). Zatímco on do puberty zdárně roste, skoro čtrnáctiletá neteř už v ní rovnýma nohama je. Jestli se nepletu, neviděla jsem ji rovné dva roky; za tu dobu moc nevyrostla, ale dětskou umanutost, s kterou vás děti vodí do pokojíčků, ukazují tajnosti, vymýšlejí hry a nutí vás je s nimi hrát (synovec mě dokonce dotlačil k vojenské akci s plastovými vojáčky), vystřídal puberťácky otrávený hlas, oči v sloup a decentně přidrzlé vystupování. Konečně! :)
Včera jsme měli Štědrý den. Ráno do průhonické Hajprnovy (kde jsem získala jako bonusy k rodičovskému nákupu sklenici od Ferrera a čepiconákrčník od Metaxy), pak k babičce (jestli nás úspěšně nakazila, ukáže několik dalších dní), která si laxně rozbalila dárky, stěžovala si, že nemá na nic chuť a poslala po nás pravnoučatům pětistovku, ať si ji rozdělí ;).
U bráchy byly doma nejdřív jen děti, pak přišel brácha, který už vytahoval nůžky a upozorňoval děti, že líp na tom bude ten, kdo bude mít půlku s ochranným proužkem ;). Nakonec dorazila i jeho žena, dali jsme si šampaňské s černorybízovým sirupem (zhýralost se musí pěstovat od dětství) a rozdali dárky. Pěkné, ale čekala jsem bráchovu knížku, a nic ;).
Pak jsme šli na večeři a nakonec domů, rozbalovat dárky. Loni jsem skoro všechna překvapení objevila předem; letos nebyla žádná (ty dva dny asi chyběly… :)), kromě nescafé konvičky na mlíko a prstýnku od táty. Mamince táta nadělil vlastnoruční kresbu - skoro jako od Knížáka ;))).
S taxíkářem jsme při jízdě večerním Smíchovem a Vršovicemi diskutovali o starém Egyptě, mimozemšťanech, ekologii a Cimrmanovi - docela vtipná debata.
Dneska douklízím, dodělám cukroví (plánuju nasázet poslední porci na plechy, už upečené slepit nebo pomatlat čokoládou a moc se s tím nesrat), dobalím dárky… a zítra mě čekají premiérové svátky mimo rodičovský krb. Tak jsem zvědavá. Rybí polívku si holt udělám někdy přes rok…

Čert to vzal, že jedna z nejpříjemnějších človíček, kterou znám (a kterou jsem přes rok neviděla), musí jako kopywrajterka psát případové studie pro Mrkvosoft. Pak se půlku procházky bavíme o Vánocích a druhou půlku o Linuxu. Já bych nechtěla, ale když mi někdo řekne, že si myslí, že Linux nemá budoucnost, potažmo že se od něj ustupuje, pociťuju potřebu ho hájit a uvádět mrkvosoftí FUD na pravou míru. Pak se dozvídám věci, jaké to má Utlouk fíčury, že “Novell” je hrozně ošklivý (nj, eyecandy) a na závěr vizi, že by to chtělo “zlatou střední cestu” = zlevnit widle. “To by bylo fajn, kdyby každý mohl mít doma legální a moderní operační systém,” prohlásila nakonec a já mohla reagovat jedině “ale to já mám taky!” :)
“Kde to jsme?” ptám se po téhle diskusi a dozvím se: “Přece na Hájích!” To mě překvapilo, potřebovala jsem být do dvanácti doma, ale nakonec jel autobus jen asi o deset minut déle :). Tak jsme si předaly dárky. Dostala jsem knížku od Martina (nikoli Goči) Komárka - Smradlavý pes: 150 krátkých románů. “Já si to přečetla,” přiznala, “a některý jsou vážně pecka. Nenapadl mě nikdo jiný, pro koho by se to hodilo, kdo by to nějak pochopil.” Otevřela jsem ji už v autobuse; některý byly lehce bez pointy, některý… vážně docela pecka.
Cestou k AvonNyxLady jsem si byla rozměnit tisícovku v trafice, a když jsem k ní došla (druhý člověk, co mi dneska zvedl - domluvené - prozvonění, dalších 7,50 v pytli!), dozvěděla jsem se, že to mám zadarmo, protože to, co jsem posledně vracela, bylo určitě dražší. V balíčku jsem s překvapením našla i jeden dárek pro maminu, na který jsem během těch asi 2 měsíců od objednávky spokojeně zapomněla. Doma jsem zabalila a sbalila se.
Zítra mám první Štědrý den…

Neaspiruju na Známku punku, jenom mě překvapilo pár věcí…

• že v baru, kde jsme měli kulturologického Santu Culta, obsluhoval Flary z Baru :)
• že se fakt podařilo udělat “živý” betlém, i když Marie byla vyšší než Josef a na krávu, osla a Ježíška si člověk zas musel kleknout, a že se sešly super dárky, ale super hrniček mi “vyfouknul” (rozdávala kulturologická Ježíška se stromečkem na hlavě, náhodným výběrem všem, kteří se nechali vyfotit jako součást betlému) Ondra a já dostala balíček Nescafé 3v1, ale nemůžu si stěžovat, protože ho pijem rádi a nedávno došlo ;)
• že kapry přes noc nechávají - aspoň u nás u metra - v kádi nestřežené; nebo to aspoň vypadalo, že nestřežené
• že už je 20.!!! Kde se tam ta dvojka na začátku vzala? To už je jenom pět dní!
• že jako mávnutím proutku je všude spousta lidí. Ve specializovaném dárkovém obchodě, kde ještě v pondělí bloumalo zhruba stejně lidí, jako celý rok, dnes nebylo k hnutí…
• že v Rádiu 1 dávají reklamu na Linux… :) (možná je to “objev”, ale já ho teď moc často neposlouchám)
• že se možná stihne dodatečné otevření bakaláře… ale psst… :)
• a nakonec, což je ze všeho nejneuvěřitelnější, po třech letech, co chodím do Billy, v ní konečně zavedli košíky!!!

PS: a v Levných knihách jsem včera objevila Viewegha, což mi způsobilo nejasný pocit zadostiučinění ;).

Věrný čtenář ;) mě upozornil, že bych měla být míň zásadová a prostě se na to [censored], a já přiznávám, že měl pravdu, poslední dva příspěvky se tu vůbec neměly objevit (a když ano, tak jinak). Takže na to m…m a padám za radostmi předvánočního týdne, ať je zas o čem psát - večer je kulturolgická pařba :)

…aspoň dokud se tím neživím ;), po pár týdnech už to začne být trochu nuda. Nemám v plánu s tím po svátcích pokračovat, chtěla jsem jenom dodržet nastíněný trend advetního kalendáře ;).
Vypadá to, že z Vánoc, jak je znám, nezbyde ani ťuk. Ze všeho, na co jsem byla zvyklá (Štědrý den doma už od rána, pohádky, rohlíčky, pracinky a ořechové řezy, půst, kuba, rybí polívka, salát a smažený kapr, prskavky, Narodil se Kristus pán a nadílka po večeři, druhý den návštěva babičky, pečená kachna plněná jablky s brusinkami - mňam - a večer “druhé kolo” s tátou) bude nakonec možná 23., ale pravděpodobně už 22., začátek až odpoledne, přivezení babičky na “kolaudaci” bytu našich a pak možná i návštěva bráchy s dětmi, večeře v restauraci, protože máma neumí na novém sporáku vařit, nadílka a zase odvoz - spolu s babičkou - domů.
Letos nebude nic jako jindy.
Když jsem o víkendu pomáhala s tříděním věcí, pustila jsem si k tomu rádio, které při práci poslouchali řemeslníci; byla tam naladěná Evropa 2, ale hráli celkem slušně, tak jsem to nechala. Asi třetí písnička byla Vrchlabí, tak jsem to zesílila a povídám mámě: “To je moje oblíbená písnička, víš.” Nejistě se na mě zadívala a zeptala se: “To je Michal David?”
A to je všechno, dobrou noc.

protože se mi nechtělo rušit tak fajn den :). Plynul pomalu, pohodově, ale přitom utekl hrozně rychle… Dopoledne jsme se v klídku nasnídali, vypravili a vyrazili na Mírák na trhy, pak se naobědvat do Einsteina a nakoupit zbytek dárků na Anděl. Pak jsme dorazili domů, dali kafe, pak večeři a skočili s bluforem na jedno, prostě sobota, jaká by měla být každá ;).
Tenhle víkend se to definitivně potvrdilo: poprvé nebudu na Štědrý den doma. Z různých důvodů. Je to hrozně zvláštní pocit, ale přesto se těším, Vánoce strávím na místě, které pro mě má tu nejúžasnější vánoční atmosféru… je to ale hodně velký nezvyk a trochu strach z neznáma (hlavně z toho, že poprvé nebudu středem pozornosti ;))).
Dárky mám, ale stejně bude příští týden HODNĚ co zařizovat. Ráno jsme nazdobili stromeček a já se konečně aspoň trochu dostávám do vánoční atmosféry. Přece jenom, i přes tu nejistotu, představa Vánoc strávených zas jednou v širší sestavě než máma a já je - nemůžu to popřít - prostě příjemná.